Stáhnout povídku k tisku v PDF
Matěj byl obyčejný desetiletý kluk, který měl spoustu nápadů. Jeho nejoblíbenější hrou bylo představovat si, že je podnikatel. Někdy si hrál na ředitele továrny, jindy na vedoucího obchodu. Vždycky ale chtěl lidem pomáhat.
Jednoho dne, když byl na návštěvě u babičky, zaslechl, jak si babička povzdychla: „Ten dům je už na mě moc velký. Je čas přestěhovat se blíž k vám, aby mi mohl někdo pomoct.“
Matěj zpozorněl. „Babi, co kdybych ti pomohl najít někoho, kdo by si tenhle dům koupil? Mohu si to vyzkoušet jako opravdový obchodník!“
Babička se usmála a pohladila ho po vlasech. „Ty jsi tak chytrý, Matěji. Ale tohle je velká věc. Uvidíme, jestli to zvládneš.“
Hned druhý den Matěj začal připravovat plán. Nejprve si dům pečlivě prohlédl. Ve svém bloku si poznamenal:
- Kamna: „Tady babička peče buchty, musíme najít někoho, kdo je bude mít rád.“
- Houpací křeslo: „To je ideální na čtení knih.“
- Zahrada: „Plná květin, které voní a dělají radost.“
„Babi, co je na tomhle domě nejlepší?“ zeptal se.
„To, že jsem v něm žila šťastný život,“ řekla babička. „Chci, aby v něm byli šťastní i ti, kdo přijdou po mně.“
Matěj chápal, že prodávat dům není jen o penězích. Bylo to o hledání těch správných lidí. A tak se pustil do práce.
Matějův první inzerát
Matěj si sedl ke stolu a na velký kus papíru napsal:
Dům na prodej!
„Ideální pro rodinu, která miluje pohodlí, zahradu a dobré jídlo! Součástí domu jsou stará kamna, která pečou ty nejlepší buchty na světě.“
Přidal malovaný plánek domu, aby si lidé mohli představit, jak vypadá. Pak ceduli pověsil na plot u babiččina domu.
Brzy se začali objevovat první zájemci.
Nevhodní zájemci
První přišel pán s velkou brašnou. Prohlédl si dům a řekl: „Předělám ho na kanceláře. To bude skvělý byznys.“
Matěj se zamračil. „A co zahrada? Co kamna? Ty necháte tak?“
„Zahradu zabetonuju a kamna vyhodíme. Stejně jsou stará,“ odpověděl pán.
„Tohle není správný kupující,“ řekl Matěj babičce a hezky mu poděkoval za zájem.
Další zájemkyně byla mladá žena, která chtěla dům jen jako investici. Matěj ale zjistil, že se nechce starat o zahradu, a to se mu nelíbilo.
Pak přišli dva bratři, kteří chtěli dům použít jako sklad pro své obchody. Když Matěj slyšel, že plánují vytrhat staré dřevěné podlahy, aby měly místo na regály, rychle je poslal pryč.
Zvrat: Tajemný zájemce
Jednoho večera, když už byl Matěj unavený z neustálého odmítání, objevil se muž v dlouhém kabátě a s podivným kufříkem. „Slyšel jsem, že prodáváte dům,“ řekl hlubokým hlasem.
Matěj se na něj podezřívavě podíval. „A co byste s tím domem chtěl dělat?“
„No, mám své plány,“ odpověděl muž vyhýbavě. „Kolik za něj chcete?“
Matěj cítil, že něco není v pořádku. Muž nechtěl odpovědět na žádné otázky o zahradě nebo o tom, jestli bude dům obývat. Nakonec Matěj zdvořile odmítl a muž odešel.
Babička na Matěje pyšně kývla. „Matěji, máš dobrý instinkt. Ne každý, kdo má peníze, je ten správný kupec.“
Nečekaná pomoc od sousedů
Další den přišel soused pan Novák, který si všiml cedule. „Matěji, prodáváš babiččin dům?“
Matěj přikývl a vyprávěl mu o nevhodných zájemcích. Pan Novák se zamyslel. „Víš, možná bych mohl pomoci. Znám mladou rodinu, která hledá dům se zahradou. Mají malé děti a milují staré domy.“
Matěj byl nadšený. „Mohl byste je přivést?“
Rodina se dvěma dětmi
O několik dní později přišla rodina. Měli dvě malé děti, které se hned rozeběhly na zahradu a začaly si hrát. Tatínek si prohlédl kamna a řekl: „To jsou pěkná stará kamna. Určitě je opravím a budeme v nich péct.“
Maminka se usmála. „A ta zahrada! Je tak krásně udržovaná. Rádi bychom tu žili.“
Matěj se podíval na babičku. Viděl, že i ona se usmívá. Bylo rozhodnuto.
Zábavné stěhování
Rodina dům koupila a slíbila, že se o něj budou starat s láskou. Matěj pomohl babičce zabalit věci, ale u toho zažil i pár veselých momentů. Když například z krabice na půdě vypadla stará babiččina klobouková krabice, Matěj si ji hned nasadil na hlavu a začal hrát divadlo.
„Ty jsi komediant,“ smála se babička. „Možná budeš nejen obchodník, ale i herec!“
Matěj se rozhodl prodat i několik starých věcí na zahradním bazaru, aby pomohl rodině získat prostředky na opravy.
Závěrečné rozloučení
Nakonec se spolu prošli po domě. Babička ukázala Matějovi staré fotografie a vyprávěla mu příběhy z jejího mládí.
„Víš, Matěji,“ řekla babička, když stáli na zápraží, „někdy je těžké něco opustit. Ale když víš, že to jde do dobrých rukou, je to jednodušší.“
Matěj přikývl. „Tohle není jen dům, babi. Je to domov. A já jsem rád, že jsme našli lidi, kteří to pochopí.“
Závěr
Babička se přestěhovala blíž k rodině a Matěj byl hrdý na to, co dokázal. Naučil se, že prodávat domy není jen o penězích, ale o hledání správných lidí, kteří v nich vytvoří svůj vlastní domov.
„Matěji, vedl sis skvěle,“ pochválila ho babička. „Máš cit pro lidi i pro domy. Jednou z tebe může být skvělý realitní makléř.“
Matěj se usmál. „Možná ano, babi. Ale hlavně jsem chtěl, aby tvůj dům zůstal domovem.“
A tak se Matěj stal malým hrdinou, který dokázal spojit staré a nové příběhy jednoho domu. A jeho babička věděla, že na něj může být právem pyšná.
KONEC
Michal Husák, certifikovaný realitní makléř Keller Williams
