Představte si, že máte dům. Dali jste do něj roky života, vzpomínky, energii. A teď se rozhodnete prodat. Když jste si zvládli postavit skříň z Ikey bez návodu, proč byste nezvládli prodat nemovitost?
Na první pohled to dává smysl. Ušetříte provizi, budete mít vše pod kontrolou, a navíc – kdo jiný zná váš byt lépe než vy? Jenže realitní trh není dětské hřiště. Je to džungle s vlastními pravidly. A ta, pokud je neznáte, vás můžou stát nejen nervy, ale i stovky tisíc korun.
Největší past? Cítíte se v bezpečí, protože nevíte, co nevíte.
Špatně nastavená cena. Smlouva stažená z internetu, která nechrání ani vás, ani kupujícího. Zamlčené vady, které se mohou obrátit proti vám. Emoce, které se ve vyjednávání mění v chaos. Kupující, co zmizí, právník, který má dovolenou, nebo úřad, který neschválí vklad kvůli jedné větě ve smlouvě.
Realitní makléř tu není jen proto, aby „otevřel dveře a inkasoval provizi“. Profesionální makléř je vyjednavač, stratég, právní navigátor a psycholog v jednom. Jeho práce začíná dlouho před prvním zájemcem a nekončí podpisem smlouvy.
Ve skutečnosti to často dopadá takto:
Majitel si prodá byt sám. Myslí si, že ušetřil. Ale prodal ho pod cenou. Nebo musí řešit právní spor. Nebo platí daň z vyšší částky, protože si nevšiml jednoho zákona. A někdy se mu byt ani neprodá – jen leží na inzertních serverech a jeho hodnota mezitím klesá.
Ušetřená provize je jako levný padák. Funguje… dokud ho opravdu nepotřebujete.
Chápu, proč to lidé zkoušejí sami. Chtějí si dokázat, že na to mají. A někteří to zvládnou. Ale těch je málo. Většina se ke mně dostane až ve chvíli, kdy už je škoda napáchaná. Když bych radši zasáhl dřív, než se rozjede kolotoč potíží.
Neplatíte makléři za to, že „něco udělá za vás“. Platíte za klid, bezpečí, zajištění, jistotu. A často i za vyšší prodejní cenu, než byste zvládli sami.
Takže až si příště řeknete, že „to dáte i bez provize“, zkuste si nejdřív odpovědět na jinou otázku:
Kolik mě může stát moje vlastní neznalost?